Lex Ukrajina pro oblast školství a vzdělávání žáků z Ukrajiny - střední vzdělávání

1.12

Lex Ukrajina pro oblast školství a vzdělávání žáků z Ukrajiny – střední vzdělávání

PaedDr. František Havelka, Ph.D.

Dne 21. března 2022 nabyl účinnosti zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který pozbývá platnosti 31. března 2023. Ve vztahu ke školskému zákonu, který je obecnou právní úpravou, vystupuje zákon č. 67/2022 Sb. jako lex specialis (zvláštní právní úprava), jejíž ustanovení mají v případě kolize přednost.

Novela zákona vyhlášená pod č. 20/2023 Sb. s účinností od 24. ledna 2023 přináší zejména tyto změny:

• umožňuje prodloužení dočasné ochrany do 31. 3. 2024 a návazně prodlužuje platnost všech pravidel obsažených v Lex Ukrajina pro oblast regionálního školství až do 31. 8. 2024.

• upravuje pravidla pro pořádání tzv. zvláštního zápisu do prvních tříd základních škol a k předškolnímu vzdělávání pro děti s dočasnou ochranou. V minulém školním roce byl zvláštní termín zápisu povinný, pro následující školní rok bude pouze dobrovolný. O tom, zda škola zvláštní zápis uskuteční či zda bude jeden společný termín pro všechny, rozhoduje ředitel školy po dohodě se zřizovatelem. Pokud se zvláštní zápis ve škole uskuteční, musí jej ředitel školy vyhlásit nejpozději spolu s vyhlášením běžného zápisu podle školského zákona.

• nově se postup při vyřazení ze školy vztahuje na všechny děti v mateřské škole, nejen na ty podléhající povinnému předškolnímu vzdělávání. Tímto se umožní, aby se reálně neobsazená místa v mateřských školách uvolnila pro jiné zájemce dříve a administrativně nenáročným způsobem než podle běžné právní úpravy ve školském zákoně.

Zákon se vztahuje na cizince, kterému byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana kvůli některým opatřením v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Pro tyto osoby zavádí tento zákon zkratku "cizinec" – jedná se pouze a výlučně o osoby:

• - kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině – prokazuje se:
  1. vízovým štítkem nebo
  2. záznamem o udělení dočasné ochrany
• - kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR, který se nově automaticky ze zákona považuje za vízu, pro cizince s dočasnou ochranou – prokazuje se:
  1. uděleným vízovým štítkem nebo
  1. razítkem v cestovním pasu

Nevztahuje si na ostatní cizince, byť by měli ukrajinské státní občanství.

Žádosti o přijetí za nezletilého uchazeče podává

• zákonný zástupce žáka (ust. § 183 odst. 7 ŠZ: "Zákonným zástupcem je pro účely tohoto zákona osoba, která je v souladu se zákonem nebo rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo nezletilého žáka.". Podle ukrajinského práva může být zákonným zástupcem i prarodič, zletilý sourozenec.

• osoba, která má žáka svěřeného do péče,

• obecný opatrovník (určený soudem),

• ústavní zařízení, do jehož péče je žák svěřen.

 NahoruPostup při vyřazení ze školy

Pokud se cizinec plnící povinnou školní docházku neúčastní vyučování ve střední škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.

Pokud o to zákonný zástupce požádá, škola vystaví žákovi Potvrzení o studiu, na základě kterého bude žakům uznáno vzdělání absolvované na území ČR. Ředitel školy k datu uvedenému v oznámení ukončí vzdělávání tohoto dítěte/žáka, v matrice uvede kód G – ukončení docházky cizince do školy v ČR.

 NahoruÚprava vzdělávacího obsahu středního vzdělávání na nezbytně nutnou dobu

Dle § 3 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, může být upraven obsah vzdělávání ve středních školách a v konzervatořích, nesmí být však upraven rozsah vzdělávání.

Ředitel střední školy nebo konzervatoře může za účelem adaptace žáka cizince po dobu nezbytně nutnou zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu (ŠVP) jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka cizince. Tento upravený obsah nemusí být v souladu se ŠVP a rámcovým vzdělávacím programem (RVP).

K úpravám vzdělávacího obsahu může docházet i v průběhu vzdělávání podle individuálních potřeb žáků cizinců a v návaznosti na úroveň osvojení českého jazyka tak, aby docházelo k jejich postupné integraci.

Podle platné právní úpravy ve vyhlášce č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, mají nově příchozí žáci cizinci nárok na jazykovou přípravu.

Úprava obsahu vzdělávání podle ustanovení § 3 zákona č. 67/2022 Sb. může být realizována ještě nad rámec úprav dle vyhlášky č. 13/2005 Sb. z důvodů jazykové přípravy nebo v kombinaci s touto jazykovou přípravou.

Na základě zákona Lex Ukrajina byla vydána 2 opatření obecné povahy:

• pro přijímací řízení ve školním roce 2022/2023 a

• druhé pro maturitní zkoušku v jarním i podzimním zkušebním období 2023.

Na základě těchto opatření mají žáci cizinci upraven způsob přijímání ke střednímu vzdělávání i jeho ukončování.

Z důvodů změny vzdělávacího obsahu není nutné ŠVP měnit. Tímto opatřením budou realizovány změny, které se týkají pouze žáků cizinců, a to na přechodnou dobu. Doporučujeme zpracovat stručnou interní evidenci změn. Rozsah a podobu této interní evidence určí ředitel školy. Například na které předměty se škola zaměří při vzdělávání žáků cizinců, ze kterých předmětů budou žáci uvolněni. Za takový doklad je možné považovat například vytištěný upravený rozvrh hodin žáků cizinců nebo zápis z jednání pedagogické rady o této úpravě. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize. Evidence změn a průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu slouží k tomu, aby ředitel školy mohl pedagogům, nezletilým žákům a jejich zákonným zástupcům a zletilým žákům srozumitelně představit provedené změny a dále se jedná o podklad evidence financování pedagogické práce.

Hlavním cílem úpravy školního vzdělávacího programu je umožnit žákům cizincům adaptaci na vzdělávání ve střední škole podle českého vzdělávacího systému, který se liší od ukrajinského vzdělávacího systému.

 NahoruZařazování do tříd a skupin a výuka českého jazyka

Ředitel školy může v souladu s § 63 ŠZ uchazeče přijmout do středního vzdělávání po posouzení dokladů z jeho předchozího vzdělávání. Protože uchazeči cizinci nemusí mít k dispozici všechny dokumenty, které jsou nezbytné k posouzení předchozího vzdělávání, umožňuje se čestným prohlášením nahradit zcela nebo z části doklady prokazující předchozí vzdělávání uchazeče, pokud tyto doklady nemá tento uchazeč k dispozici.

Pokud ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče ke vzdělávání, určí ročník, do něhož bude uchazeč zařazen. Protože školský zákon umožňuje přestup mezi středními školami jen na území České republiky, nemají tito uchazeči cizinci možnost přestupu. Nově se proto řediteli školy umožňuje přijmout a zařadit uchazeče cizince i do probíhajícího prvního ročníku. Vždy musí být splněna podmínka ukončení povinné školní docházky, která je pro tyto účely i u uchazečů cizinců splněna absolvováním devíti školních roků povinné školní docházky. Její splnění se posuzuje podle českých právních předpisů.

V rámci přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, a to jak do prvního, tak i do vyššího ročníku, musí podle školského zákona uchazeči standardně doložit doklady osvědčující, že splňují podmínku pro přijetí. Ředitelům je doporučeno upustit od požadavku úředního překladu dokumentů od účastníků řízení, v případě potřeby, u dokladů, jejichž obsah je vhodné přeložit, je možné využít služeb Národního pedagogického institutu ČR.

Cizinci, kteří jsou uchazeči o střední vzdělávání, také dokládají vysvědčení z předchozího vzdělávání. Zákon umožňuje, že mohou tyto doklady zcela nebo z části nahradit svým čestným prohlášením. Čestné prohlášení tak bude například obsahovat informaci o tom, ve kterých předmětech a jakým počtem bodů byl žák hodnocen. Tím se zároveň doloží splnění povinné školní docházky jako podmínky přijetí na střední školu. Vychází se z toho, že uchazeči z Ukrajiny, zejména z důvodu svého neočekávaného a nepřipravovaného odchodu a navazující složité cesty do České republiky, nemusí mít potřebné doklady k dispozici.

Pro uchazeče cizince platí podmínka doložení zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání – to nelze nahradit čestným prohlášením. Uchazeči doloží zdravotní způsobilost pro daný obor vzdělání od lékaře působícího na území ČR. Cizinci mají v ČR nárok na zdravotní péči.

Vzhledem k potenciálním obtížím (včetně časových a kapacitních) získat potvrzení o zdravotní způsobilosti je možné podání přihlášky i bez tohoto potvrzení. Doklad zdravotní způsobilosti je však nezbytné poté (v právní rovině jako náprava vad přihlášky) doplnit nejpozději před vydáním rozhodnutí o přijetí. Pokud by nebylo v době před vydáním rozhodnutí doloženo, jde o důvod k zastavení řízení.

 NahoruHodnocení

Při hodnocení žáků cizinců na vysvědčení musí školy vycházet z upraveného obsahu vzdělávání, pokud byl upraven. Pro žáka cizince bude velkou změnou přechod z ukrajinského bodového hodnocení na hodnocení prostřednictvím známek. Doporučujeme proto ze začátku využívat slovní hodnocení a průběžně vyhodnocovat adaptační proces.

 NahoruSpecifika hodnocení ukrajinských žáků

Pro žáka cizince bude velkou změnou přechod z ukrajinského bodového hodnocení na hodnocení prostřednictvím známek. Doporučuje se proto ze začátku využívat slovní hodnocení a průběžně vyhodnocovat adaptační proces.

Při hodnocení žáků cizinců výše definovaných po nezbytnou dobu adaptační fáze je vhodné ještě důsledněji, než tomu bývá při běžné prezenční výuce, využívat hodnocení především k podpoře učení. Užitečnými nástroji jsou zejména ty nástroje, které mají formativní charakter, nabízejí žákovi cizinci popisnou a nehodnotící zpětnou vazbu k jeho učebním činnostem.

Formativní způsoby hodnocení podporují motivaci každého žáka k dalšímu vzdělávání a poskytují mu srozumitelné informace o tom, jak se mu daří, a co je třeba dělat pro další rozvoj. Ředitelům a pedagogům je doporučeno, aby vzhledem k náročnosti adaptačního období pro žáky cizince i jejich rodiny pečlivě zvážili počet požadovaných podkladů pro hodnocení, zejména počet známek a množství a rozsah písemných testů a ústního zkoušení.

U žáků cizinců je vhodné se zaměřit především na zapojení se do žákovského kolektivu, zdokonalení komunikace v českém jazyce, poznání školního prostředí v České republice a získání orientace v situacích potřebných pro běžný život. Důležité je umožnit jim identifikovat své silné i slabé stránky, sledovat vlastní pokrok a nalézat vhodné cesty a nástroje pro další rozvoj.

Po absolvování adaptačního procesu, kdy žák cizinec již nemá upraven obsah vzdělávání, je důležité soustředit se na osvojení českého jazyka a literatury v takové míře, aby zvládl úspěšně absolvovat všechny ročníky vzdělávání a zároveň také vykonat závěrečnou/maturitní zkoušku. Výstupy vzdělávání za celé středoškolské studium, tedy pro závěrečnou/maturitní zkoušku dané rámcovým vzdělávacím programem, nejsou žákům cizincům upraveny.

 NahoruHodnocení na vysvědčení

Na vysvědčení je možné žáka cizince, který je v adaptačním období, hodnotit klasifikací, slovně i kombinací obou způsobů. Při jejich hodnocení na vysvědčení musí školy vycházet z upraveného obsahu vzdělávání, pokud byl upraven. Za stávajících okolností lze doporučit zejména hodnocení slovní, případně klasifikací doplněnou slovním hodnocením.

Hodnocení by mělo vycházet jednak ze zjištěné míry dosažení školních výstupů v rámci upraveného obsahu vzdělávání, ale mělo by být přihlíženo i k dalším skutečnostem ovlivňujícím výsledky vzdělávání, kterých žák cizinec v hodnoceném období dosáhl, např.:

• aktivita při výuce (teoretické i praktické), kterou navštěvuje;

• zdokonalování v českém jazyce;

• osvojení si nových dovedností komunikovat v cizojazyčném prostředí s učiteli i spolužáky, případně na pracovištích sociálních partnerů;

• řešení problémů spojených s cizojazyčnou výukou, tvořivost, adaptabilita apod.;

• schopnost organizovat si čas a učení v podmínkách, v nichž výrazně přebírá odpovědnost za svou práci;

• to, jak plnil zadané úkoly (včasnost, kvalita, ale i tvořivost apod.);

• to, zda a jak plnil další doplňkové úkoly;

• to, zda si pamatuje znalosti nabyté při prezenční výuce a dříve osvojené znalosti a dovednosti dokáže při dalším procesu učení používat;

• osobní portfolio žáka cizince (v listinné či…