Jednotlivé instituty správního řádu a vzory jejich podání

15.7.12.4

Jednotlivé instituty správního řádu a vzory jejich podání

 NahoruNámitka podjatosti

 NahoruVyloučení z projednávání a rozhodování věci

Podle § 7 spr. ř. postupuje správní orgán vůči dotčeným osobám nestranně. Tato zásada nachází své praktické uplatnění v institutu vyloučení z projednávání a rozhodování věci, který je upraven pro oblast správního řízení v ustanovení § 14 spr. ř.

K tomu, aby bylo rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení v souladu s veřejným zájmem, odpovídalo okolnostem daného případu a vycházelo ze skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (srov. § 2 a § 3 spr. ř.), je třeba, aby správní řízení bylo vedeno úřední osobou nezaujatou, nemající zájem na výsledku řízení, která je schopna zaručit, že těmto (a celé řadě dalších) požadavkům bude vyhověno. Ustanovení § 14 spr. ř. je provedením staré zásady, uznávané již v římském právu, že nikdo nemůže být soudcem (rozhodujícím) ve vlastní věci.

 NahoruUvědomění samotnou úřední osobou

Úřední osoba se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je vyloučena. Například když soused úředníka stavebního úřadu podal žádost o stavební povolení, o které bude rozhodovat tento úředník. V takovém případě úřední osoba o této skutečnosti uvědomí bezodkladně svého představeného. Do doby, než její představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, může činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

 NahoruNámitka účastníka

Druhou možností, která je již plně v dispozici účastníka řízení, je, že vznese námitku podjatosti úřední osoby. O tom, kdo je v jeho věci úřední osobou, může účastník získat vědomost nahlédnutím do spisu. Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní, resp. důvodech ji vyvolávajících, dozví. Výslovně je nicméně ve správním řádu uvedeno, že k námitce podjatosti se nepřihlédne, pokud účastník o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale námitku bez zbytečného odkladu neuplatnil. V případě uplatněné námitky o ní rozhodne, a to opět bezodkladně, představený této úřední osoby. Námitku podjatosti však nelze vznést vůči vedoucím ústředních správních úřadů (např. ministři) a státním tajemníkům. Ti již svého představeného nemají, a vlastně by o věci neměl kdo rozhodnout.

Námitka podjatosti se může učinit jako kterékoliv jiné podání buď písemně, nebo ústně do protokolu, anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Jedná se zvláštní typ podání správnímu orgánu, a proto musí vyhovovat mj. i základním požadavkům podle § 37 odst. 2 spr. ř. (musí v něm být uvedeno, kdo podání činí, v jaké věci, komu je určeno, čeho se domáhá a podpis) a vedle toho v něm musí být uvedeny rozhodné skutečnosti, z nichž účastník dovozuje podjatost konkrétní úřední osoby. Nelze namítat podjatost správního orgánu jako takového, stejně tak nelze úspěšně namítat podjatost s ohledem na předchozí rozhodovací praxi správního orgánu.

 NahoruDůsledky vyloučení

Představený úřední osoby, která je vyloučena, protože to sama sdělila a bylo to shledáno oprávněným, nebo protože námitka podjatosti vznesená účastníkem byla shledána důvodnou, bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. V opačném případě by se totiž vyloučení míjelo svým účelem. Správní řád pamatuje i na možnost, že jsou vyloučeny všechny úřední osoby u téhož správního orgánu.

 NahoruŽádost o doručování

 NahoruVýznam doručování

Institut doručování je velice významný, neboť slouží jako jeden z prostředků komunikace účastníků řízení se správním orgánem a zase naopak. Umožňuje rovněž realizaci celé řady procesních práv a povinností účastníka řízení.

 NahoruAdresa pro doručování

Pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci, správní orgán bude doručovat na adresu, kterou mu účastník sdělí. Tato adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnosti. Právní úprava pro tento postup je obsažena v § 19 odst. 3 spr. ř. Správní orgán je v takovém případě projevem vůle účastníka vázán, neboť se vychází z toho, že účastník sdělí takovou adresu, na které je převážně k zastižení a je možné ho na ní bez větších problémů zastihnout.

 NahoruZpůsob a místo doručování

Správní řád umožňuje účastníkovi, aby si zvolil adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sám. Je tak plně v dispozici účastníka, aby si předně sám zvolil způsob komunikace (elektronický, nebo tradičně písemný) a následně i adresu, na kterou mu bude dále doručováno. Správní řád nicméně vychází z toho, že způsob doručování na elektronickou adresu může vyvolávat komplikace, a proto v případě problémů (zákonem nicméně přesně vymezených) při takovém způsobu doručování stanoví, že se písemnost nakonec doručí, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal (srov. § 19 odst. 8 a 9 spr. ř.).

 NahoruŽádost o prominutí zmeškání úkonu

 NahoruNavrácení v předešlý stav

Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit. O prominutí rozhoduje správní orgán, který v době požádání o prominutí zmeškání úkonu vede řízení.

• Zmeškána lhůta k provedení úkonu

• Neuplynula doba delší než jeden rok

• Pominula překážka

• Od jejího pominutí neuplynula doba 15 dnů

• Podána žádost a s ní spojený zmeškaný úkon (např. odvolání)

• Posouzení správním orgánem

 NahoruUdělení plné moci

 NahoruZpůsobilost být účastníkem

Kdo je účastníkem řízení, závazně stanoví § 27 a § 28 odst. 1 spr. ř. Pokud však zvláštní zákon obsahuje odlišnou právní úpravu, je třeba s ohledem na § 1 odst. 2 správního řádu dát přednost této speciální úpravě. Určení účastníka, resp. správně vymezený okruh účastníků, je velice důležité, neboť právě vůči účastníkovi se správní řízení vede. Správní orgán rozhoduje o konkrétních právech nebo povinnostech individualizovaného účastníka, přičemž každý účastník disponuje celou řadou právních prostředků, jak může správní řízení a obsah správního rozhodnutí ovlivnit.

Účastníkem správního řízení obecně je každý, kdo je způsobilý mít práva a povinnosti, neboli kdo má právní subjektivitu (fyzické a právnické osoby), přičemž konkrétně je účastníkem ten, kdo kromě způsobilosti mít práva a povinnosti dále splňuje vymezení účastníka podle § 27 a § 28 spr. ř. v konkrétní právní věci. Účastníkem se, zjednodušeně řečeno, stává, až když se vede řízení o jeho věci, o jeho právech a povinnostech. Způsobilost být účastníkem vypovídá o potenciální možnosti být subjektem správního řízení v procesním postavení jeho účastníka.

 NahoruProcesní způsobilost

Účastník, je-li fyzickou osobou, je podle § 29 odst. 1 spr. ř. způsobilý činit v řízení úkony samostatně (tzv. procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je mu občanským zákoníkem přiznána způsobilost k právním úkonům. Procesní způsobilost nemají fyzické osoby, které byly soudem zbaveny způsobilosti k právním úkonům. Osoby, jejichž způsobilost k právním úkonům byla soudem omezena, nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení.

Výše zmíněné rozlišování mezi způsobilostí být účastníkem a procesní způsobilostí má význam a je zřetelné pouze v případě fyzických osob jako účastníků řízení. Pokud jsou účastníky správního řízení právnické osoby, způsobilost být účastníkem a procesní způsobilost se nerozlišuje.

 NahoruPrávnické osoby jako účastníci řízení

Jménem právnické osoby činí úkony v řízení před správními orgány ten, kdo je k tomu oprávněn i v řízení před soudem podle § 21 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení za právnickou osobu jedná její statutární orgán, pověřený zaměstnanec nebo člen, vedoucí odštěpného závodu, nucený správce nebo prokurista. V téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osoba.

 NahoruZastoupení

Účastník správního řízení může činit procesní úkony sám, nebo prostřednictvím svého zástupce. Správní řád rozlišuje zástupce účastníka – zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce, společného zmocněnce a společného zástupce.

 NahoruZmocněnec

Podle § 31 ve spojení s § 33 spr. ř. si může účastník jako svého zástupce zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu u správního orgánu.

 NahoruPlná moc

Správní řád výslovně zdůrazňuje, že v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala (tzv. substituce), jen za předpokladu, že je to v plné moci výslovně dovoleno (tzv. substituční doložka), pokud však není stanoveno zvláštním zákonem jinak (např. u advokátů). Správní orgán však může uznat úkony učiněné ve prospěch účastníka jinou osobou než zmocněncem za úkony učiněné zmocněncem, jestliže o to účastník požádá a nemůže-li vzniknout újma jinému účastníkovi.

 NahoruPrávní režim zastoupení

Vzájemná práva a povinnosti zástupce (zmocněnce) a zastoupeného (účastníka, zmocnitele) se řídí především ustanoveními § 31 až 33b občanského zákoníku.

 NahoruSpolečný zmocněnec

V případech a řízeních, kde více účastníků uplatňuje shodný zájem, může k usnadnění průběhu řízení správní orgán podle § 35 odst. 1 spr. ř. vyzvat tyto účastníky, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společného zmocněnce. Účastníci si mohou společného zmocněnce zvolit i bez výzvy správního orgánu.

 NahoruRozsah zmocnění

Zmocnění učiněné prostřednictvím plné moci může mít rozdílný rozsah. Záleží na úvaze účastníka, zda se nechá zastupovat zmocněncem v celém řízení, nebo ho jen zmocní k určitým procesním úkonům (např. podání návrhu na zahájení řízení – žádosti).

Podle § 33 odst. 2 spr. ř. může být zmocnění uděleno jednak pouze k určitému úkonu nebo skupině úkonů, či pro určitou část řízení. V praxi častější je tzv. procesní plná moc pro celé řízení. Plná moc může být rovněž udělena i pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu. V takovém případě však musí být podpis na plné moci vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu. Zvláštní zákon může stanovit jiný rozsah zmocnění, než bylo výše uvedeno.

 NahoruŽádost o nahlížení do spisu

 NahoruSpis

V každé věci vedené u správního orgánu se zakládá a vede spis (tzv. správní spis). Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis podle § 17 odst. 1 spr. ř. tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Spis může mít i přílohy. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy (tzv. spisový přehled).

Zjednodušeně řečeno, spis představuje celý předmět řízení v písemné podobě a musí v něm být obsaženo všechno, co má význam pro posouzení věci a její rozhodnutí, všechno, co si správní orgán opatřil, nebo co mu doložili účastníci.

Při podání opravného prostředku se spis zasílá orgánu, který rozhoduje o opravném prostředku, a v případě žaloby se správní spis zasílá soudu. Všechny závěry, které správní orgán učiní, musí mít svůj základ ve spisu a nesmí s nimi být v rozporu. V opačném případě je rozhodnutí správního orgánu nepřezkoumatelné, neboť není možné zjistit, proč a na základě čeho vlastně správní orgán rozhodl.

 NahoruNahlížení do spisu

Institut nahlížení do spisu slouží k realizaci procesních práv účastníka řízení a umožňuje důkladně se seznámit s podklady pro rozhodnutí, resp. se vším, co spis obsahuje. Spis je veden v řízení o jeho právech nebo povinnostech, a proto má účastník právo nahlédnout do spisu podle potřeby. Z toho může zjistit, v jaké fázi se zrovna řízení nachází. Rovněž tak zjistí, kdo je v jeho věci úřední osobou, což může být významné pro případné podání námitky podjatosti této osoby. Nahlížením do spisu může také zjistit, kdy naposledy byl v jeho řízení učiněn určitý procesní úkon, což je významné v souvislosti s možností podání stížnosti na postup nebo v souvislosti s případnou nečinností správního orgánu.

Jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům správní orgán umožní nahlédnout do spisu, pokud prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

 NahoruVýpisy a kopie spisu

S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.

 NahoruOdepření nahlédnout do spisu

Správní orgán může odepřít nahlížet do spisu, nebo jeho části. V takovém případě o odepření vydá usnesení, které se oznamuje pouze tomu, komu bylo odepřeno nahlédnout do spisu. Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. To však neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz. Do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Při nahlížení do spisu je podle § 134 odst. 3 spr. ř. vyloučeno nahlížet do protokolu o hlasování kolegiálního orgánu.

 NahoruStížnost

§ 175

 NahoruStížnost vs. petice

Stížnost představuje podání konkrétního subjektu, případně skupiny subjektů ve věci, která se jich přímo týká. Tím se kupř. liší od peticí, které mají povětšinou charakter kolektivních podání. V současné době institut stížnosti upravený v § 175 spr. ř. představuje náhradu za dlouhou dobu užívanou vládní vyhlášku č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, která byla zrušena teprve až nařízením vlády č. 370/2005 Sb., a to v souvislosti s přijetím správního řádu.

 NahoruPostupy, ve kterých lze podat stížnost

Právo podat stížnost mají dotčené osoby, neboli všichni, vůči nimž je v jejich konkrétním případě vykonávána veřejná správa, a to ať již v režimu správního řízení, tak i mimo něj, kupř. při uzavírání veřejnoprávních smluv v režimu části páté správního řádu, vydávání tzv. jiných úkonů podle části čtvrté správního řádu nebo při vydávání opatření obecné povahy podle části šesté správního řádu. Stížnosti tedy mohou podávat dotčené osoby ve spojení se všemi možnými postupy, které se uskutečňují podle správního řádu.

 NahoruPředmět stížnosti

Dotčené osoby se mohou se stížnostmi obracet na správní orgány ve dvou věcech. Za prvé jde o stížnosti směřující proti nevhodnému chování úředních osob. Druhou možností je podání stížnosti proti postupu správního orgánu.

 NahoruSubsidiarita stížnosti

Podle obecného pravidla subsidiarity, podle kterého je třeba vždy vyčerpat takové prostředky nápravy, které právní úprava přiznává, výslovně stanoví § 175 odst. 1 spr. ř., že dotčené osoby mohou podat stížnost v případě, že správní řád jiný prostředek ochrany než stížnost již neposkytuje.

 NahoruOchrana stěžovatele

Podání stížnosti nesmí být dotčené osobě, která je zákonem označována jako "stěžovatel“, na újmu. Nikdo nesmí být postižen za to, že realizuje svá zákonná práva.

 NahoruForma stížnosti

Co do formy, právní úprava v § 175 odst. 3 spr. ř. stanoví, že stížnost lze podat písemně nebo ústně. Pokud je podána stížnost ústně, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

 NahoruZpůsob podání žádosti a vyřízení stížnosti

Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Jde o poněkud nepraktické řešení, neboť se stížnost podává u toho, vůči komu směřuje. Správní orgán, který vede řízení, je povinen prošetřit skutečnosti uvedené ve stížnosti. V případě, že to považuje za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

 NahoruLhůta pro vyřízení stížnosti

Lhůta pro vyřízení stížnosti je právní úpravou rovněž koncipována jako poměrně dlouhá, a to v porovnání kupř. se lhůtami pro vydání rozhodnutí podle § 71 spr. ř. Pro vyřízení stížnosti je stanovena lhůta do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

 NahoruNásledky důvodné stížnosti

V případě, že je stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatření přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel o nich bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

 NahoruNesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti

Proti vyřízení stížnosti nelze podat odvolání, nebo jiný opravný prostředek. Lze pouze podat další stížnost, směřující proti vyřízení stížnosti předešlé. Výslovně tak stanoví § 175 odst. 7 spr. ř., podle kterého, má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Tedy nadřízený správní orgán (srov. § 178 spr. ř.) řeší stížnosti, směřující proti vyřízení stížností.

 NahoruPodání

 NahoruCharakteristika podání

Podání je procesním úkonem účastníka řízení (resp. dotčené osoby, neboť nemusí být činěno jen v rámci tzv. správního řízení), kterým se obrací na správní orgán s určitou věcí. Podání může být využito jak ve fázi před zahájením řízení, kdy plní roli podnětu k zahájení řízení z moci úřední nebo žádosti (specifického podání, kterým se zahajuje řízení), tak v průběhu řízení (kdy jím lze činit návrhy, vyjadřovat stanovisko, uplatňovat námitky, apod.). Podáním jsou i opravné prostředky (řádné a mimořádné), které se podávají po ukončení řízení.

Podání proto souhrnně označuje úkon dotčené osoby, kterým se tato s něčím konkrétním obrací na správní orgán. Jedná se o formu komunikace se správním orgánem. Není rozhodující jeho označení (žádost, návrh, podnět, připomínka, stížnost, odvolání, rozklad, atd.), ale klíčový je jeho obsah.

Nemělo by se proto stát, aby se správní orgán odmítl zabývat s podáním účastníka nazvaným " podnět“ nebo "návrh“, kterým se účastník domáhá zahájení řízení o žádosti, pokud takovéto podání podle svého obsahuje představuje žádost ve smyslu § 45 správního řádu.

 NahoruNáležitosti podání

Aby správní orgán mohl dostát požadavku posouzení podání podle jeho obsahu, musí vycházet z toho, co je v něm obsaženo. Proto správní řád jednoznačně stanoví, jaké základní náležitosti by mělo každé podání obsahovat.

Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno a podpis osoby, která je činí. Právní úprava pak specifikuje další náležitosti, a to podle povahy podatele, tedy zda se jedná o fyzickou osobu, fyzickou osobu podnikající nebo právnickou osobu, a to z důvodu jejich lepší identifikace.

Fyzická osoba vedle základních náležitostí zmíněných výše uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3 správního řádu. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

 NahoruForma podání

Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.

Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným výše, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.

 NahoruPostoupení pro nepříslušnost

Podání se činí u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. V případě, že podání dojde správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, tento jej bezodkladně usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (tj. podatele). ¹⁾

 NahoruOdstraňování nedostatků podání

Právní úprava pamatuje na situace, kdy podání zákonným a minimálním náležitostem nevyhovuje. Podle § 37 odst. 3 správního řádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Správní řád obsahuje procesní postup odstraňování vad u pojmenovaných druhů podání, jako je kupř. žádost (srov. § 45 odst. 2). Jednotlivé vzory naleznete u specifických a pojmenovaných druhů podání, a proto na ně plně odkazujeme.

 NahoruŽádost

 NahoruVztah podání a žádosti

Při charakteristice žádosti je třeba vycházet ze skutečnosti, že je druhem podání sui generis. Právní úprava žádosti pak obsahuje specifickou právní úpravu, která má před obecnou úpravou podání přednost. Vztah žádosti a podání vymezuje § 45 odst. 1 správního řádu.

Zvláštní zákony mohou stanovit další specifické náležitosti žádosti.

 NahoruOdstraňování nedostatků žádosti

Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Současně jej poučí o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. S tím správní orgán může řízení podle § 64 správního řádu přerušit.

 NahoruZjevně právně nepřípustná žádost

Žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná. Takovou žádost správní orgán neprojednává a řízení zastaví. Usnesení se pak oznamuje účastníkům, kteří byli o zahájení řízení uvědoměni.

 NahoruÚčinky podání žádosti

Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Je to důsledek skutečnosti, že podání se má činit u správního orgánu, který je k jeho projednání věcně a místně příslušný. V této souvislosti odkazujeme na § 12 správního řádu, který řeší institut postoupení pro nepříslušnost. V případě, že žádost dojde správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, tento ji bezodkladně usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo žádost podal.

Pokud ze zákona nebo z povahy věci vyplývá, že žádost může podat jen více žadatelů společně (např. manželé), není třeba, aby podání byla učiněna současně. Pro zahájení řízení je rozhodné, kdy tak učinil poslední z nich. Správní orgán o zahájení řízení ostatní žadatele vyrozumí.

 NahoruOdložení věci

Řízení o žádosti není zahájeno a správní orgán věc usnesením odloží v případě, že vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán. Usnesení o odložení věci se vždy oznamuje osobě, které se týká, je-li známa, a podateli.

 NahoruDispoziční zásada

Žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět. Toto právo ale nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.

 NahoruFormulářové žádosti

Některé právní předpisy mohou stanovit, že žádost se podává na předepsaných formulářích. V takovém případě je třeba žádost podat na formuláři. Je ale třeba zdůraznit, že pokud právní úprava nestanovuje povinnost činit žádost na předepsaném formuláři, správní orgán nesmí dotčené osoby zatěžovat a nutit je vyplňováním formulářů, které si sám vymyslel a vytvořil. Správní orgány tak postupují zřejmě ve snaze dotčeným osobám ulehčit jejich situaci (do značné míry tím ale sledují i ulehčení vlastní práce). Přesto je třeba zopakovat, že žádost na formulářích je možné vyžadovat jen tehdy, pokud je to výslovně stanoveno. Jinak ne.

 NahoruVzory žádostí

Opačným případem jsou vzory žádostí, se kterými lze dle libosti pracovat, přičemž by měl žadatel myslet na skutečnost, že vzory nemohou plně vystihnout přesnou situaci žadatele, a proto by měl vzory brát jako inspiraci a návod a nikoliv jako již předem napsanou žádost.

 NahoruVyjádření k podkladům pro rozhodnutí

Správní řízení je vedeno o právech a povinnostech jeho účastníků. Jedná se o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Správní řízení se proto neobejde bez účastníků. V zájmu naplnění jeho účelu, kterým je vydání rozhodnutí, a to v příslušných lhůtách, resp. bez zbytečného odkladu, se očekává součinnost účastníků. Záleží však na jejich taktice, jakou formu součinnosti a spolupráce zvolí a rovněž na příslušné právní úpravě, jaké požadavky v tomto směru stanoví.

 NahoruProcesní práva účastníků

Obecně platí pravidlo uvedené v § 36 odst. 1 a 2 správního řádu, podle něhož, není-li stanoveno jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Správní orgán však může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy (tzv. koncentrace). Účastníci mají dále právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak.

Právo seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim

Kromě výše uvedených oprávnění, podle § 36 odst. 3 správního řádu, není-li stanoveno zvláštními zákony jinak, musí být účastníkovi před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. To se však netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.

Jedná se o další významné oprávnění účastníka řízení. Právě i díky tomuto právu lze realizovat oprávnění podle předchozích odstavců § 36 správního řádu, tedy činit důkazy a návrhy a vyjádřit svá…