Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Infekční exantémová onemocnění u dětí

4.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.10
Infekční exantémová onemocnění u dětí

MUDr. Pavla Hružíková

Co je infekční exantémové onemocnění

U dětí, obzvláště v období do začátku školní docházky a období nižšího školního stupně, se často objevují nemoci, které jsou přenosné z člověka na člověka a postihují celý organismus a jejichž charakteristickým projevem je horečka a vyrážka na kůži, tzv. exantém. Obecně se nazývají běžné dětské nemoci, v užším výběru infekční exantémová onemocnění. Pro většinou typický výsev a průběh jsou známy již z dávných dob a v důsledku očkování jsou mnohé z nich dnes již potlačeny. Jejich název se postupně vyvíjel od jednoduchého pojmenování číselného až k jednotlivým názvům.

Exantémem, tedy vyrážkou na kůži, se mohou projevit i jiné nemoci, a proto je důležitá správná diagnostika k jejich odlišení od dalších stavů, jako jsou projevy alergie, neinfekční vyrážky a jiné. Dané onemocnění bývá u dětí způsobeno převážně viry. Jejich léčba je symptomatická, kdy se snažíme potlačit projevy nemoci, jako je teplota či svědění, a s nemocí samotnou se vypořádá organismus. Podání specifických léčiv je nutné pouze u imunosuprimovaných pacientů. Rizikové jsou tyto infekty pro těhotné ženy, a to z důvodu ovlivnění vývoje plodu. Pokud dochází k výskytu vyrážky i na sliznicích, nazývá se enantém. Obojí se medicínsky popisuje podle daného vzhledu a podle toho se dělí.

Vyrážky

  • - Makulopapulozní – červený flíček, který může vystupovat nad úroveň kůže, dále se popisuje velikost daného útvaru, zda splývají a spojují se, např. u spalniček, zarděnek.
  • - Vezikulózní – vzhled puchýřku naplněného tekutinou, např. u planých neštovic.
  • - Hemoragické – naplněné krví, bodové krevní podlitiny – tzv. petechie, či krvácející puchýře, např. při meningokokové meningitidě, cizokrajných nemocech.

Mezi klasická, běžně rozšířená, exantémová onemocnění patří:

  • - spalničky,
  • - spála,
  • - zarděnky,
  • - erythema infectiosum,
  • - exanthema subitum,
  • - plané neštovice,
  • - syndrom ruka–noha–pusa.

Mezi další, nespecifická onemocnění, která mohou vyvolat exantém, se dále řadí onemocnění respiračními viry, viry způsobujícími zažívací potíže a průjem, z bakterií je to obávaný meningokok způsobující meningitidu, ale mohou to být i kožní bakterie, které způsobují impetigo. To je v počátku pouze lokální, může se ovšem generalizovat na značnou část kožního povrchu.

Spalničky

Spalničky neboli morbilli jsou virové onemocnění způsobené virem Morbillivirus a vyskytují se pouze u člověka. Onemocnění probíhá zejména ke konci zimy a na jaře u dětí předškolního věku. Nakazit se může i dospělý. Přenáší se kapénkovou infekcí (tzn. přímým kontaktem s nemocným i vzduchem a povrchy) a je vysoce nakažlivé (6x více než chřipka). Toto onemocnění bylo značně potlačeno v důsledku celosvětového očkování. U nás je toto očkování povinné dle vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Aktuální změny jsou ve vyhlášce č. 355/2017 Sb.

WHO A SITUACE V ČR

Celosvětově jsou spalničky jednou z hlavních příčin úmrtí malých dětí. Statistiky je možno změnit očkováním, kdy od roku 2000 klesl počet obětí o 84 %. V roce 2016 došlo ke značnému poklesu a počet obětí poprvé klesl pod 100 000. Konkrétně 89 780 úmrtí na spalničky dle statistik WHO, oproti 550 100 případům v roce 2000. Nejčastěji se úmrtí vyskytovalo u dětí do pěti let. V rozvojových zemích dochází častěji ke smrti než ve vyspělých, a to z důvodů podvýživy, nedostatečného zdravotnictví a dalších faktorů. Ve vyspělých zemích hrozí zejména následné komplikace.

Rizikový je výjezd do zemí, kde momentálně probíhá epidemie. Aktuální informace lze najít na webových stránkách krajských hygienických stanic, očkovacích centrech a centrech pro tropickou medicínu, kde vám i osobně podají přesné informace o současném stavu. Aktuálně je to např. Gruzie, přilehlé části Ruska, Pákistán, ale i severovýchodní Anglie. V létě 2018 byl vysoký výskyt i na Slovensku, hlavně ve východní části. Dlouhodobě z důvodu nízké proočkovanosti jsou rizikové země Nigérie, Indie, Pákistán, Indonésie, Etiopie a Demokratická republika Kongo. Rizikový je samozřejmě příliv neočkovaných imigrantů z Asie a Afriky. Na území Evropy nyní dochází k zvýšenému výskytu spalniček oproti minulým letům.

V období od 4/2017 do 3/2018 bylo v EU nebo zemích evropského hospodářského prostoru EEA zaznamenáno 14 216 případů výskytu spalniček. 33 % nemocných bylo dětí pod pět let věku. Nejvíce se onemocnění vyskytovalo v Itálii, Rumunsku, Řecku a Francii. Z 12 880 případů, u kterých byla známá historie očkování, nebylo 83 % infikovaných očkováno vůbec, 9 % bylo očkováno pouze jednou dávkou, 5 % dvěma dávkami a 2 % očkována byla, ale neznala počet dávek.

K 30. 6. 2018 bylo v ČR během šesti měsíců od začátku roku hlášeno 149 případů spalniček. Celkově bylo za rok 2018 v Praze, kde proběhl hlavní výskyt, hlášeno 87 případů onemocnění. Z toho 27 dětí a mladistvých do osmnácti let. U 20 dětí nebylo očkování provedeno vůbec, u 5 případů byly děti očkovány na Ukrajině a u dvou dětí cizinců se nepodařilo dohledat informace o očkování.

Průběh onemocnění

Inkubační doba spalniček je průměrně 10–14 dní po nakažení. Může být ovšem až 21 dní. Poté nastupují příznaky podobné respiračnímu onemocnění. Je to rýma, kašel a zánět očí, kdy dítě vypadá, jako by stále plakalo. Dále vysoká horečka trvající alespoň tři dny. Na těle se objevuje vystouplá vyrážka, která začíná nejčastěji v oblasti obličeje za ušima a postupuje na trup a na končetiny a často splývá ve větší červenofialové plochy. V ústech na sliznici se nacházejí drobné bělavé flíčky se zarudlým okolím. Vyrážka ustupuje nejdříve po třech dnech, a to ve stejném pořadí, jako nastala. Člověk je infekční 4 dny před výskytem vyrážky a ještě 4 dny po odeznění. Po překonání nemoci nastává dlouhodobá (resp. celoživotní) imunita. Pokud dojde k onemocnění znovu, již probíhá mírněji.

Obr. č. 1: Exantém spalniček (Zdroj.: CDC/Dr. Heinz F. Eichenwald. Spalničky [online]. 28. 6. 2018 Dostupné zde)

Obr. č. 2: Exantém spalniček (Zdroj.: ČTK. Epidemie spalniček: v části Slovenska panuje mimořádná situace [online]. 10. 7. 2018 Dostupné zde)

Komplikace, které mohou nastat, jsou zejména bakteriální infekce postižené kůže, dále zápaly plic, postižení očí s rizikem slepoty, respirační onemocnění vč. zánětu středního ucha s následkem hluchoty. K nejzávažnějším patří encefalitida, která je vyvolána samotným virem a může být smrtelná či způsobovat celoživotní následky. Vysoké riziko přinášejí i průjmy, které způsobují rychlou dehydrataci, a nezřídka se vyskytuje rychlý a prudký zánět slepého střeva, který může kontaminovat celou břišní dutinu.

Opatření

Preventivním opatřením je jedině očkování. V případě nákazy je ze zákona povinná izolace nemocného po dobu 7 dnů od výsevu vyrážky. Léčí se pouze příznaky a přidružená onemocnění. Důležitá je důsledná hydratace, snižování teploty, klidový režim. V případě bakteriální infekce nasedající na spalničky jsou nutná antibiotika. Jako prevence postižení očí se podává vitamín A při jeho nedostatku.

Spála

Spála neboli skarlatina (starší název) je druhá dětská nemoc, infekční exantémové onemocnění vyvolané bakterií Streptococcus pyogenes. Nejčastěji postihuje děti v předškolním a školním věku, málo se vyskytuje u kojenců. Jde o angínu, ke které se přidružuje vyrážka v důsledku působení toxinu dané bakterie. Přenáší se kapénkovou infekcí a lze jí onemocnět opakovaně. V období 1/2018–6/2018 bylo hlášeno 1187 případů onemocnění spálou.

Průběh onemocnění

Inkubační doba je do 1 týdne. Mezi projevy nemoci je dominující exantém vzniklý v podbřišku, v oblasti třísel, na vnitřní straně stehen, dále v podpaží a vnitřní straně paží. Kůže je na pohmat drsná, vzhledu husí kůže, která přetrvává týdny a postupně se olupuje. Vyrážka se neobjevuje v obličeji. V obličeji je dítě zarudlé, jen kolem úst je kůže bledá. Charakteristický je malinový jazyk, který ale je nejprve bíle povleklý a od špičky se olupuje a stává se tímto živě červeným. Mandle bývají zvětšeny, často se žlutobílými ložisky. Na patře mohou být červené nevystouplé malé flíčky. Na kůži kolem nehtů a na ušních boltcích bývají drobné bělavé vystouplé pupínky. Onemocnění doprovází horečka a příznaky angíny, jako je bolest v krku, bolest při polykání, zduření krčních mízních uzlin, zvracení a celková schvácenost. Nemoc samotná nebývá nebezpečná, důležité je zabránit nežádoucím komplikacím, jako je revmatická horečka postihující srdce, klouby a nervovou soustavu či glomerulonefritida.

Obr. č. 3: Periorální vyblednutí (Zdroj: 20 Interesting Facts About Scarlet Fever (Scarlatina) And Its Symptoms. Home – Your Health Remedy [online]. Copyright © Copyright 2015 [cit. 31. 07. 2018]. Dostupné zde)

Obr. č. 4: Malinový jazyk (Zdroj.: Spála – WikiSkripta. [online]. Dostupné zde)

Obr. č. 5: Vyrážka na těle (Zdroj: Spálová angína (spála) u dětí | Maminkám.cz. Maminkám.cz – vše o těhotenství a péči o dítě [online]. [cit. 31. 07. 2018]. Dostupné zde)

Opatření

Prevencí je dodržování hygienických pravidel. Onemocnění podléhá hlášení, nemocného je nutné izolovat v domácím ošetřování či v nemocnici dle potíží. Specifickou terapií je podávání antibiotik a dále běžná symptomatická léčba vč. klidového režimu a hydratace.

Zarděnky

Zarděnky, latinsky rubeola neboli třetí dětská nemoc, jsou virového původu. Zdrojem nákazy je člověk a šíří se kapénkovým přenosem. Nemoc se objevuje hlavně na jaře. U dětí probíhá většinou mírně. Nebezpečná je u těhotných žen, kdy působí odumření plodu či jeho těžkou retardaci. Po prodělané nemoci či po očkování je doživotní imunita. V ČR se očkování proti zarděnkám zahájilo v roce 1982 u dívek a poté v roce 1986 plošně u dvouletých dětí pomocí živé kombinované vakcíny.

Výskyt dle WHO a v ČR

V březnu 2018 bylo v rámci EU a EEA hlášeno 57 případu výskytu zarděnek, z toho 47 v Polsku. V České Republice byl od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 hlášen 1 případ.

Průběh onemocnění

Inkubační doba je 14–21 dní. Nemocný je infekční cca 7–10 dní před projevem nemoci a během nemoci. Projevy nemoci mohou být mírné až velmi těžké. Vyrážka je makulopapulozní (flíčky a vystouplé pupínky růžové až červené), na rozdíl od spalniček nesplývá. Začíná rovněž na obličeji, na patře bývají červené skvrnky. Onemocnění bývá doprovázeno chřipkovými příznaky, vysokou horečkou až 40 st., suchým kašlem, zánětem očí, rýmou, bolestí v krku, zvětšením mízních uzlin hlavně v oblasti týlu a krku. Před vyrážkou často bývají průjmy. Nemoc může proběhnout téměř nepozorována. V rámci komplikací mohou být postiženy drobné klouby, krevní srážlivost, mozek.

Obr. č. 6: Enantém na patře v dutině ústní při zarděnkách (Zdroj: Zarděnky u dětí v příznacích a léčbě, očkování proti zarděnkám pro děti – Zdraví 2017 – Časopis Módní Dámské 2017. Časopis Módní Dámské 2017 [online]. Dostupné zde)

Obr. č. 7: Zarděnkový exantém na kůži (Zdroj: [online]. Dostupné zde)

Obr. č.  8: Výsev na těle při zarděnkách (Zdroj: Dítě