dnes je 7.12.2024

Input:

Individualizace versus individuální výuka

27.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.1
Individualizace versus individuální výuka

Mgr. Věra Krejčová, Ph.D.

Jednou z otázek, s níž jsou pedagogové neustále konfrontováni, je, jak individualizovat, když je třída plná dětí? Jak dosáhnout toho, že každé z dětí bude mít příležitost učit se a rozvíjet se způsobem, který koresponduje s jeho osobnostními předpoklady v počtu 25 a více dětí ve třídě?

V terénu se často setkáváme s tím, že individualizace ve vzdělávání bývá zaměňována s individuální výukou, která předpokládá práci jedné učitelky s jedním dítětem. Klasicky si můžeme představit např. tuto situaci: v době, kdy si ostatní děti hrají, si učitelka sedne ke stolu s dítětem, které si neumí zapnout knoflíky u košile nebo pojmenovat barvy, a tyto dovednosti s ním trénuje. Tuto svoji činnost s dítětem pak označuje pojmem "individualizace“. Je samozřejmě opodstatněné, že v mateřské škole jsou situace, v nichž některé z dětí potřebuje, aby se mu učitelka věnovala individuálně a podpořila jej tak na jeho cestě v učení. Je ale důležité mít na zřeteli, že se nejedná o jediný, a už vůbec ne dominantní způsob, jak ve třídě s pětadvaceti dětmi zajistit individualizované vzdělávání.

Na tomto místě připomeňme, co říká odborná literatura o individualizaci ve vzdělávání: "Jedná se o způsob diferenciace vzdělávání, při němž se zachovávají heterogenní třídy dětí jako základní sociální jednotka a provádí se diferenciace vnitřní, obsahová i metodická, respektující individuální zvláštnosti dětí.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1995)

Definice vypadá

Nahrávám...
Nahrávám...