dnes je 24.1.2021

Input:

Dopady distančního vzdělávání na sociální roli pedagoga, třídy jako skupiny a žáků

25.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.36
Dopady distančního vzdělávání na sociální roli pedagoga, třídy jako skupiny a žáků

Mgr. Marika Kropíková

V rámci přechodu z prezenčního vzdělávání na distanční vzdělávání se neustále hovoří o učivu. O problematice nedostatečného osvojování učiva, o tom, že žáci z výuky v tomto období budou mít hrubé nedostatky ve vědomostech, že budou nevzdělaní. Všemu rozumím a v mnohém souhlasím. Ale dovoluji se zeptat: „A co duše? Co dělá distanční vzdělávání s psychikou žáka, učitele, se třídou jako sociální skupinou?” Mrzí mne, že se málokdo zabývá dopady koronaviru na školní třídu, jedince ve školní třídě, na školu jako společenství, na roli pedagoga. Distanční vzdělávání není příjemné, není tak efektivní, nicméně učivo lze dohnat ve vyučovacích jednotkách, cílenou individualizací ve výuce, konzultačními hodinami, pedagogickou intervencí a v neposlední řadě mezery svých dětí v učivu dohánějí rodiče pomocí doučování. Co ale nejde dohnat je právě škoda na „duši”. Není měřitelná, není hmatatelná, není viditelná, v pedagogickém procesu je skrytá a vidí ji psychologové, duši třídy vidí etopedi, ale běžnému pedagogickému pracovníkovi tyto škody mohou zůstat ukryté.

Role pedagoga v běžné situaci

Pedagog byl a je stále vnímám jako nejdůležitější subjekt vzdělávání, který žákům předává poznatky v průběhu vyučování. Kromě toho má ale i jiné důležité úkoly, a to v subjektově objektové roli v přímé interakci s žákem (učitelovo přímé působení na žáka ve složce výchovy i vzdělání), třídou, s ostatními učiteli, s místní komunitou. Obecně učitel působí ve třídě jako projektant a tvůrce, socializační vzor, reflektivní hodnotitel, diagnostik, poskytovatel poznatků a zkušeností, poradce, podporovatel, školní a třídní manažer.

V současné podobě vzdělávání je ohrožena pedagogova sociální role, tedy společností očekávaný způsob chování člověka v určitém sociálním postavení, vztahů mezi jedincem a okolím či společností. Jedná se vlastně o soubor očekávaného a společensky normovaného chování. Sociální role pedagoga tak, jak je chápána společností i samotnými pedagogy, je nyní mírně posunutá vzhledem k tomu, že v neobvyklé situaci došlo ke změně prostředí, ve kterém byla tato role uplatňována. Po návratu prezenčního vzdělávání může zůstat sociální role pedagoga posunutá a pedagogové se budou vypořádávat s novým pohledem na sociální roli pedagoga. Ohroženější jsou ty skupiny pedagogů, kteří se v průběhu distančního vzdělávání nedrželi svých sociálních rolí a přecházeli do rolí jiných profesí, ,např. do profese sociálního pracovníka či psychologa, nebo nenaplňovali požadavky na sociální roli pedagoga v plné míře. V každém případě je pedagog v průběhu distančního vzdělávání ve své sociální roli ohrožen.

Chybějící mezilidské role pedagoga během distanční výuky

Interpersonální role, která zahrnuje pedagoga jako představitele instituce, motivátora, podněcovatele, průvodce, poradce, konzultanta projevujícího se v pozici žák-učitel, učitel-učitel, rodič-učitel, učitel-veřejnost, učitel-ředitel, učitel jako spolutvůrce třídního klimatu a školního klimatu nebyla v průběhu distančního vzdělávání naplněna z důvodu omezených kontaktů ve sborovnách a pracovním kolektivu, absolutně chyběla role učitele jako spolutvůrce klimatu třídy a byla velmi omezena interakce učitele s veřejností. Nenaplnění potřeb pedagoga může vést k jeho pocitu ohrožení, případně až vyhoření. Učitel není pouhým předkladačem a nosičem učiva, důležitou složkou jeho práce je právě interpersonální styk a komunikace, které vedou ke zvýšení efektivity vzdělávání.

O to více mne mrzí, že část veřejnosti prezentuje názory na učitele ve stylu: jim to vyhovuje, mají dlouhé volno apod. Škola není mrtvý organismus, kde učitel předává informace do prázdných hlav, ale jedná se o místo, kde dochází k naplňování psychických potřeb všech zúčastněných.

Cíle základního vzdělávání

Podívám-li se na cíle základního vzdělávání tak, jak jsou charakterizovány v RVP, mohu učinit následující výčet cílů:

  • umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení,

  • podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů,

  • vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci,

  • rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých,

  • připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti,

  • vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě,

  • učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný,

  • vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi,

  • pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

Je naprosto zřejmé, co se v rámci distančního vzdělávání nedaří naplňovat.

Mohu konstatovat, že v rámci distančního vzdělávání došlo u pedagogů ke konfliktu rolí, který vyplývá z toho, že rolové požadavky na jednu a tutéž pozici jsou v různých vztazích rozporné. Částečně se změnil se obsah role, případně i pozice. Došlo hlavně ke změně v jednotlivých segmentových rolích (např. v roli třídního učitele v rámci tvorby třídních kolektivů, v roli zahrnující bezpečnost ve smyslu ochrany majetku školy, dále v roli spolupracovníka, v roli podporovatele integrace, v roli diplomata atp.). Při návratu k prezenčnímu vzdělávání se pedagogové musejí s touto skutečností vyrovnat tak, aby nebylo narušeno jejich sebepojetí.

Školní třída představuje základní sociální skupinu, která disponuje výchovným

Nahrávám...
Nahrávám...