Dohody o zvýšení či prohloubení kvalifikace

15.8.7.1

Dohody o zvýšení či prohloubení kvalifikace

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Zákoník práce umožňuje v souvislosti s pracovněprávním vztahem uzavírání i dalších dohod a smluv mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jejichž náležitosti blíže upravuje. Taková ujednání mohou být obsažena buď v pracovní smlouvě nebo v samostatné dohodě.

Péče zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli v ustanovení § 227 pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména:

1. zaškolení a zaučení,

2. odbornou praxi,

3. prohlubování kvalifikace,

4. zvyšování kvalifikace.

 NahoruZaškolení a zaučení

Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, přičemž zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Nelze tedy v praxi přijmout do pracovního poměru zaměstnance s tím, že než se zaškolí, nebude dostávat mzdu nebo plat, neboť ještě nevykonává žádnou práci. Zákoník práce totiž výslovně stanoví, že i zaškolení nebo zaučení je výkonem práce.

Zaměstnavatel je rovněž povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.

 NahoruOdborná praxe absolventů škol

Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečit absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce. Odborná praxe se rovněž považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Absolventem se pro tyto účely rozumí zaměstnanec, který vstupuje do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, pokud celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném) ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené.

 NahoruProhlubování kvalifikace

Prohlubování kvalifikace je upraveno v ustanovení § 230 zákoníku práce a rozumí se jím průběžné doplňování kvalifikace, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se přitom považuje rovněž její udržování a obnovování. Prohlubování kvalifikace se tak vztahuje k výkonu práce, kterou zaměstnanec koná v rámci svého pracovního závazku, tj. zásadně na základě pracovní smlouvy.

Zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost prohlubovat si svoji kvalifikaci a přiznává zaměstnavateli právo uložit zaměstnanci účast na vzdělávání k prohloubení kvalifikace. To se vztahuje nejen na školení, ale též na studium, přičemž je zdůrazněno, že zaměstnavatel může požadovat, aby prohlubování kvalifikace zaměstnanec absolvoval u jiné právnické nebo fyzické osoby (např. vzdělávací agentury či ve škole). Účast na školení k prohloubení kvalifikace je považována za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Zákoník práce výslovně zdůrazňuje, že náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel (neboť se tím udržuje schopnost zaměstnance konat pro zaměstnavatele sjednanou práci), avšak nově se připouští, aby se zaměstnanec za stanovených podmínek na těchto nákladech podílel. Jde o případy, kdy zaměstnanec požaduje, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě. V takovém případě se mohou se zaměstnavatelem dohodnout, že se bude zaměstnanec na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.

Probíhá-li příslušná akce směřující k prohlubování kvalifikace mimo rámec rozvrhu pracovních směn daného zaměstnance, může se jednat rovněž o práci přesčas. Tato kvalifikace je dána, jsou-li naplněny všechny znaky práce přesčas současně, tzn. že účast na školení byla zaměstnanci nařízena, popřípadě je konána se souhlasem zaměstnavatele, školení probíhalo nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Vzhledem k tomu, že účast na školení za účelem prohloubení kvalifikace je možné zaměstnanci uložit, je třeba jeho odmítnutí této účasti kvalifikovat případně i jako porušení pracovní kázně.

 NahoruZvyšování kvalifikace

Zvýšením kvalifikace se na rozdíl od výše uvedeného rozumí změna hodnoty kvalifikace, přičemž zvýšením kvalifikace se rozumí rovněž její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, pokud je to v souladu s potřebou zaměstnavatele. Účast na takovém studiu či školení není výkonem práce, ale je překážkou v práci na straně zaměstnance.

Zvyšování kvalifikace může představovat dosažení vyššího stupně vzdělání a na rozdíl od prohlubování kvalifikace zpravidla bývá v zájmu samotného zaměstnance.

Je-li zaměstnavatelem rozhodnuto, že předpokládané zvýšení kvalifikace daného zaměstnance je v zájmu zaměstnavatele (toto rozhodnutí je plně v kompetenci zaměstnavatele), zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci pracovní úlevy (mimo jiné pracovní volno) a hmotné zabezpečení.

Zákoník práce stanoví, že při zvyšování kvalifikace přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v následujícím rozsahu:

1. v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

2. dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

3. pět pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

4. deset pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu…