Datové schránky

15.7.14

Datové schránky

15.7.14.1

Právní úprava datových schránek

 NahoruNovela zákona

K uvedenému zákonu již byla schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 6. května 2009 novela, kterou dne 28. května 2009 schválil i Senát Parlamentu ČR. Schválení novely přináší několik změn v projektu datových schránek. Jednou z nich je ta, že zavádí tzv. přechodné období, kdy ke zpřístupnění datové schránky dojde v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba. Pokud se do datové schránky oprávněná osoba nepřihlásí, pak bude datová schránka aktivována dnem 1. listopadu 2009. Novela zákona o elektronických úkonech zároveň nově upravuje i přestupky či správní delikty pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby v těch případech, kdy daná osoba užije datovou schránku k šíření nevyžádaných obchodních či jiných obtěžujících sdělení nebo počítačového programu, který může poškodit informační systém datových schránek, údaj v něm obsažený nebo výpočetní techniku držitele datové schránky. Od 1. ledna 2010 by mělo být umožněno užívat datové schránky i ke komunikaci mezi fyzickými a právnickými osobami navzájem, což podle stávajícího znění zákona o elektronických úkonech možné není. Zákon přitom stanoví přechodné období šesti měsíců ode dne, kdy toto bude umožněno (tj. zatím předpokládejme od 1. ledna 2010), po které budou moci fyzické osoby a právnické osoby dodávat do datové schránky jiné fyzické osoby či právnické osoby pouze faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení.

 NahoruPředmět úpravy

Zákon o elektronických úkonech v současném znění upravuje:

• elektronické úkony orgánů veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím datových schránek,

• elektronické úkony fyzických a právnických osob vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datových schránek,

• elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek,

• elektronické úkony mezi fyzickými a právnickými osobami navzájem prostřednictvím datových schránek (mělo by platit od 1. 1. 2010),

• informační systém datových schránek, a

• autorizovanou konverzi dokumentů.

Z působnosti zákona o elektronických úkonech jsou přitom výslovně vyloučeny dokumenty, které obsahují utajované informace – ty nebude možné prostřednictvím datových schránek odesílat.

 NahoruOrgány veřejné moci

Zákon o elektronických úkonech vypočítává, které orgány považuje za tzv. orgány veřejné moci, na něž se právní úprava obsažená v zákoně o elektronických úkonech vztahuje. Jde o následující orgány:

• státní orgány,

• orgány územních samosprávných celků,

• Pozemkový fond České republiky a jiné státní fondy,

• zdravotní pojišťovny,

• Český rozhlas,

• Česká televize,

• samosprávné komory zřízené zákonem,

• notáři, a

• soudní exekutoři.

 NahoruCo je datová schránka?

Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno především k doručování ze strany orgánů veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Do budoucna bude možné (nabude-li účinnosti výše zmiňovaná novela) doručovat prostřednictvím datových schránek i mezi fyzickými a právnickými osobami navzájem. Datovou schránku zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra.

 NahoruÚčel zřízení datové schránky

Zřízení datových schránek má být jedním z dalších kroků k elektronizaci veřejné správy. Cílem a účelem jejich zřízení by mělo být zejména rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a rovněž i uznání rovnocennosti elektronických dokumentů s dokumenty v podobě listinné. Veškerým úkonům, které jsou prostřednictvím datové schránky činěny, jsou zákonem přiznávány stejné účinky, jako by tyto úkony byly učiněny písemně.

Datová schránka by měla umožňovat:

• odesílání zpráv,

• přijímání zpráv,

• zjišťování stavu odeslaných zpráv,

• přijímání dokladů o dodání a doručení,

• ověřování, zda má adresát datovou schránku,

• práci s elektronickými formuláři.

 NahoruDruhy datových schránek

Zákon o elektronických úkonech zavádí celkem čtyři druhy datových schránek:

• datová schránka orgánů veřejné moci,

• datová schránka právnické osoby,

• datová schránka podnikající fyzické osoby,

• datová schránka fyzické osoby.

Měla by přitom platit zásada, že jeden subjekt může mít pouze jednu datovou schránku pro "roli“, kterou zastává. To znamená, že např. fyzická osoba může mít zřízené datové schránky dvě – jednu pro sebe jako fyzickou osobu – občana a druhou pro sebe jako fyzickou osobu – podnikatele. Orgány veřejné moci by dané osobě měly příslušné dokumenty doručovat podle typu úkonu buď do datové schránky fyzické osoby či do datové schránky podnikající fyzické osoby.

Uvedená zásada byla nicméně novelou prolomena, když nově by mělo být možné, aby pro orgán veřejné správy byla zřízena na jeho žádost další datová schránka, a to zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci. Nově byl i do zákona o elektronických úkonech vložen § 5a, který stanoví, že pokud fyzická nebo právnická osoba vykonává působnost v oblasti veřejné správy, ministerstvo vnitra jí na žádost umožní, aby její datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky orgánu veřejné moci. V žádosti musí fyzická nebo právnická osoba osvědčit, že vykonává působnost v oblasti veřejné správy.

 NahoruRozdíl mezi datovou schránkou a e-mailem

Často bývá pokládána otázka, jaký je rozdíl mezi datovou schránkou a e-mailem. Je třeba uvést, že datová schránka je provozována za jiným účelem a i z právního hlediska je její postavení odlišné. Níže si poukážeme na zásadní rozdíly mezi datovou schránkou a e-mailem:

1. Úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné právní účinky, jako by šlo o úkon učiněný písemně a podepsaný. Úkon učiněný e-mailem tyto účinky nemá, ledaže by byla e-mailová zpráva podepsána zaručeným elektronickým podpisem.

   Podnikatel hodlá podat na svého obchodního partnera žalobu, neboť mu nezaplatil kupní cenu za dodané zboží. V případě, že by soudu žalobu odeslal e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, je povinen do 3 dnů tuto žalobu ještě doplnit písemným podáním shodného znění. Pokud tak neučiní, pak soud k podané žalobě nebude přihlížet.

2. Pokud se písemnost doručuje do datové schránky, pak i v případě, kdy si adresát zprávu z datové schránky nevyzvedne (nepřihlásí se do datové schránky do 10 dnů ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán), se tento dokument považuje za doručený, a to posledním dnem uvedené lhůty (tedy nastává tzv. fikce doručení). To neplatí pouze v těch případech, kdy zvláštní právní předpis vylučuje náhradní doručení (to je vyloučeno např. u platebního rozkazu, u trestního příkazu apod.). V případě, že se písemnost doručuje na e-mailovou adresu adresáta, pak fikce doručení nenastane. To, co bylo uvedeno, nicméně může platit pouze v případech, kdy jsou doručovány fyzickým nebo právnickým osobám dokumenty ze strany orgánů veřejné moci. Pokud si budou mezi sebou doručovat právnické a fyzické osoby navzájem (což by mělo být v příštím roce umožněno, jak bylo uvedeno výše), pak bude dokument doručen až v okamžiku, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky; toto potvrzení bude bezplatné.

3. Prostřednictvím datové schránky je možné zaslat datovou…