dnes je 29.9.2022

Input:

Daň z nemovitých věcí

5.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.8
Daň z nemovitých věcí

Ing. Zdeněk Morávek

Další daní, která jednoznačně souvisí s problematikou nemovitých věcí a jejich pořizování, je daň z nemovitých věcí. Tato daň patří mezi majetkové daně a je jí zdaňováno vlastnictví nemovité věci. Je vhodné poznamenat, že výnos daně z nemovitých věcí je zcela příjmem obce, a to ze všech zdaněných nemovitých věcí, které se nacházejí na katastrálním území dané obce.

Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDN"). Kromě toho ale do úpravy této daně zasahuje řada dalších předpisů, zejména katastrální zákon (zákon č. 256/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "KTZ"), stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "SZ"), občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "NOZ") a také důležitá vyhláška č. 298/2014 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška č. 298/2014 Sb.").

K problematice právní úpravy ZDN je nutné doplnit, že v roce 2015 byly přijaty dvě novely tohoto zákona, Jednalo se o zákon č. 23/2015 Sb., který novelizoval pouze ZDN, a dále zákon č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Změny, které přinesl zákon č. 23/2015 Sb., nabývají účinnosti k 1. 1. 2016, výjimkou je pouze nové ustanovení § 15a ZDN upravující pokutu za opožděné tvrzení daně, tato úprava nabyla účinnosti dnem vyhlášení této novely, tedy 5. 2. 2015. Změny, které přinesl zákon č. 84/2015 Sb., a které se týkají nové formy investiční pobídky, o kterou bude moci investor žádat, a to osvobození nemovitých věcí (pozemků a zdanitelných staveb) ve zvýhodněných průmyslových zónách od daně z nemovitých věcí, nabyly účinnosti k 1. 5. 2015.

Jak vyplývá z § 498 NOZ, nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Dále § 506 NOZ stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. Jedná se o zcela novou úpravu v porovnání s předchozí úpravou občanského zákoníku, která platila do konce roku 2013.

Daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek, a to bez ohledu na skutečnost, že dle NOZ je stavba součástí pozemku. Výslovným uvedením jednotek se respektuje jejich specifická právní úprava v NOZ. Jak vyplývá z § 1159 NOZ, jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

V daňovém přiznání se samostatně počítá daň z pozemků i daň ze staveb, jejich součet pak představuje celkovou daňovou povinnost poplatníka.

Daň z pozemků

Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Z toho tedy vyplývá, že předmětem daně nejsou pozemky, které nejsou na území ČR, a pozemky, které nejsou evidované v katastru nemovitostí. Vymezení pozemku je obsaženo v § 2 písm. a) KTZ, stejný zákon vymezuje i katastr nemovitostí. V katastru nemovitostí jsou pozemky evidovány v podobě parcel; parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.

Naopak předmětem daně nejsou zejména pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy stavby. Jde o pozemky zastavěné budovami a inženýrskými stavbami uvedenými v příloze ZDN, tedy takovými stavbami, které jsou předmětem daně. Pokud by se jednalo o stavby, které předmětem daně nejsou, potom se vyjmutí pozemku z předmětu daně neuplatní.

Podnikatel vlastní pozemek o celkové výměře 1 950 m2 evidovaný v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha. Na tomto pozemku se nachází budova – skladové prostory, jejíž půdorys činí 350 m2. Předmětem daně z pozemků je pouze 1 600 m2, půdorys stavby se vyloučí, ovšem za předpokladu, že budova bude představovat zdanitelnou stavbu.

Předmětem daně v souladu s § 2 odst. 2 písm. e) ZDN tak nejsou pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich.

Pozemky, které budou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově bytového domu a budou užívány společně s těmito jednotkami, mohou být buď součástí této zdanitelné jednotky, nebo nikoliv. Vyloučeny z předmětu daně tak mohou být i pozemky z druhé uvedené skupiny, tedy ty, které nejsou součástí zdanitelné jednotky, konkrétně se jedná o jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich. Znovu je potřeba zdůraznit, že se jedná o pozemky, které nejsou součástí zdanitelné jednotky.

Skutečnost, že tyto výše uvedené pozemky nebudou předmětem daně z pozemků, bude zohledněna v rámci zdanění samotných jednotek, a to vyšším koeficientem 1,22 při úpravě podlahové plochy na základ daně jednotky.

Ovšem aby platilo výše uvedené ohledně vyloučení z předmětu daně, musí se jednat o budovu bytového domu. Pokud se bude jednat o jinou budovu, budou tyto pozemky předmětem daně z pozemků a zdaňovány odpovídajícím způsobem podle jejich druhu v souladu se zápisem v katastru nemovitostí.

Výše uvedená úprava je součástí změn, které přinesl zákon č. 23/2015 Sb., proto je důležité související přechodné ustanovení. Z něj vyplývá, že dojde-li ke změně výše daně z nemovitých věcí pouze v důsledku § 2 odst. 2 písm. e) nebo § 10 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poplatník daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání nepodává a správce daně vyměří daň z moci úřední postupem podle § 13a odst. 8 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž by vyzval poplatníky ke zvolení si společného zmocněnce. Pokud by ale ke změně daně došlo i z jiného důvodu, výše uvedené přechodné ustanovení se neuplatní a poplatník bude povinen daňové přiznání podat a novou výši daně přiznat sám.

Doplňme, že k výše uvedené problematice vydala Finanční správa ČR tento výkladový materiál .

Poplatník nabyl v roce 2015 bytovou jednotku v budově bytového domu včetně spoluvlastnického podílu na dvou pozemcích p. č. 1 a p. č. 2. Pozemek p. č. 1 je evidován jako zastavěná plocha a nádvoří a je celý zastavěný budovou bytového domu, jedná se o pozemek, který je součástí této jednotky. Tento pozemek tak není předmětem daně.

Pozemek p. č. 2 je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v tomto bytovém domě, jedná se o pozemek, který není veřejně přístupný a je všemi vlastníky využíván jako parkovací plocha. Ani pozemek p. č. 2 není předmětem daně, protože se jedná o jiný pozemek ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami. Všechny podmínky pro vyjmutí ze základu daně jsou v tomto případě splněny.

Tyto pozemky budou zohledněny při zdanění jednotky vyšším koeficientem 1,22 při úpravě podlahové plochy jednotky na základ daně.

Významné vyjmutí z předmětu daně se týká také lesních pozemků a vodních pozemků. Z lesních pozemků jsou předmětem daně pouze pozemky hospodářských lesů ve smyslu § 9 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a i z těchto pozemků jsou navíc osvobozeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení. Osvobozené jsou také pásy pozemků v lesích vyčleněné pro rozvody elektrické energie a plynu.

V případě vodních ploch jsou předmětem daně pouze rybníky sloužící intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb.

Pozemky osvobozené od daně

V případě daně z pozemků je v § 4 ZDN vymezen poměrně široký okruh pozemků osvobozených od této daně. Tyto případy se ale týkají zejména neziskových subjektů a územních samosprávných celků, případně nepodnikajících fyzických osob. Případy, které by se týkaly širokého okruhu podnikatelských subjektů, se u osvobozených pozemků nevyskytují.

V souvislosti se změnami, které přinesla novela zákona o investičních pobídkách, se zavádí nová forma investiční pobídky, o kterou bude moci investor žádat, a to osvobození nemovitých věcí (pozemků a zdanitelných staveb) ve zvýhodněných průmyslových zónách od daně z nemovitých věcí. Tato nová forma pobídky nebude poskytována na všechny nemovité věci, nýbrž pouze na nemovité věci nacházející se na území zvýhodněných průmyslových zón. Je možné osvobodit jak pozemky ve zvýhodněných průmyslových zónách, tak zdanitelné stavby ve zvýhodněných průmyslových zónách. Zvýhodněnou průmyslovou zónou je vládou schválená průmyslová zóna určená k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje České republiky. Zvýhodněné průmyslové zóny navrhuje vládě Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to na základě průběžné analýzy volných ploch ve stávajících státem podporovaných průmyslových zónách a s ohledem na aktuální hospodářský vývoj v jednotlivých částech území České republiky.

Do § 4 odst. 1 písm. x) ZDN se doplňuje nové osvobození pozemků ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně, a to nejdéle na 5 let. Podmínkou pro osvobození dále je, že pozemky musí být pořízeny pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí. Poslední podmínkou je skutečnost, že obec vydá obecně závaznou vyhlášku, kterou zcela nebo částečně osvobodí pozemky ve zvýhodněné průmyslové zóně. Nárok na osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

Současně doplňme, že obdobná změna byla přijata i do ustanovení § 9 odst. 1 písm. w) ZDN, které se týká osvobození zdanitelných staveb ve zvýhodněných průmyslových zónách. Opět musí platit, že tyto zdanitelné stavby jsou pořízeny pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, a opět je podmínkou příslušná vyhláška obce. I v tomto případě je nutné osvobození uplatnit v daňovém přiznání.

Poplatník daně

Poplatníkem daně je zejména vlastník pozemků zapsaný v katastru nemovitostí. Výjimečně může být poplatníkem nájemce, pachtýř nebo uživatel, ale o příliš časté případy se v praxi jednat nebude. Jako poplatník daně jsou nově vymezeny také svěřenské fondy, podílové fondy a fondy obhospodařované penzijní společností. V případě pozemku zatíženého právem stavby je poplatníkem stavebník.

Příslušná úprava je obsažena v § 3 ZDN.

Základ daně

Základ daně je významným parametrem pro samotný výpočet daně, jeho úprava je v případě daně z pozemků obsažena v § 5 ZDN. V souladu s touto úpravou může základem daně být:

1. cena půdy, a to u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů; cena půdy se zjistí jako součin skutečné výměry pozemku v m2 a průměrné ceny půdy stanovené na 1 m2 vyhláškou č. 412/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

2. u hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je možno základ daně stanovit dvěma způsoby, a to:

  • jako cenu pozemku zjištěnou dle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období, což v praxi znamená zpracovaný znalecký posudek,

  • nebo jako součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.

V praxi lze předpokládat, že základ daně stanovený znaleckým posudkem bude pro poplatníka výhodnější, pokud ale poplatník posudek vypracovaný nemá, bude muset využít druhý způsob.

3. skutečná výměra pozemku v m2 u ostatních pozemků, které nejsou uvedeny v předchozích odstavcích; z kontextu ZDN vyplývá, že se jedná o zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky, zpevněné plochy pozemků a ostatní pozemky, pokud jsou předmětem daně.

Členění pozemků podle druhů je obsaženo v § 3 odst. 2 KTZ a z toho vychází i rozdělení pozemků pro daňové účely. Podle této úpravy se pozemky člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (označují se souhrnně jako zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

Pro rozhodování, o jaký druh pozemku se jedná, je rozhodující zápis v katastru nemovitostí, resp. co je uvedeno na výpisu z katastru. Výjimkou je pouze stavební pozemek, který je speciálně pro účely daně z pozemků vymezen v § 6 odst. 3 ZDN, a zpevněná plocha pozemku, která je upravena v § 6 odst. 5 ZDN; v obou případech je nutné důsledně vycházet z této úpravy.

Od roku 2016 dochází k určitým změnám ve vymezení stavebního pozemku. Stavebním pozemkem není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude osvobozena jako vodárenská, kanalizační, distribuční a energetická stavba nebo jako stavba, příp. jednotka, sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy. Pozemek bude zdaňován podle druhu pozemku evidovaného v katastru nemovitostí.

V případě stavebního pozemku, na kterém se nachází budova s rozestavěnými jednotkami, je upřesněno, že tento pozemek přestane být stavebním pozemkem v okamžiku, kdy se všechny jednotky v budově stanou zdanitelnými jednotkami. Jedná se o reakci na situace v praxi, kdy se jednotky stávají předmětem daně ze staveb a jednotek postupně, nikoliv všechny najednou. Znamená to tedy, že předmětný pozemek bude zdaňován jako stavební pozemek až do okamžiku, kdy se poslední zdanitelná jednotka stane předmětem daně.

K uvedené problematice vydala Finanční správa ČR poměrně obsáhlé materiály, které jsou k dispozici pod tímto odkazem ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v bytových domech a pod tímto odkazem ve vztahu ke zdanitelným jednotkám ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v ostatních domech.

Sazba daně

Pro jednotlivé druhy pozemků je sazba daně stanovena odlišně, a to následovně:

  • orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady 0,75 %,

  • trvalé travní porosty, hospodářské lesy, rybníky pro chov ryb 0,25 %,

  • stavební pozemky 2 Kč/m2,

  • zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy 0,20 Kč/m2,

  • zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství 1 Kč/m2,

  • zpevněné plochy pozemků užívané k podnikání nebo v souvislosti s ním sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5 Kč/m2.

Zpevněnou plochou pozemku se rozumí pozemek nebo jeho část v m2 evidovaný v katastru nemovitostí jako druh pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří, jehož povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénem nebo nádrží, pokud nejsou zdanitelnou stavbou. Na těchto pozemcích se mohou nacházet stavby bez svislé nosné konstrukce, komunikace, odstavné plochy, hřiště či parky a okrasná zeleň, od roku 2016 také bazény a nádrže. Tomuto vymezení budou odpovídat např. požární nádrže, retenční nádrže, venkovní hotelové bazény, pokud budou na pozemcích ostatních ploch atd. Je nutné proto dobře zvážit, zda tato změna ve vymezení zpevněné plochy pozemku nebude u dotčených vlastníků důvodem pro podání daňového přiznání.

Aby se tedy jednalo o zpevněnou plochu pozemků s uplatněním odpovídající sazby daně, musí být splněny následující podmínky:

  • pozemek je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří,

  • pozemek je zpevněn stavbou, která je stavbou v souladu s § 2 odst. 3 SZ,

  • stavba, která zpevňuje pozemek, je užívána k podnikání nebo v souvislosti s podnikáním.

Pokud je pozemek zastavěn (zpevněn) stavbou pouze zčásti, i tato skutečnost se promítne do stanovení základu daně.

Co se týká ostatních ploch, jedná se o nezemědělské pozemky, jako jsou např. hřiště, okrasná zeleň, neupravená parkoviště, odstavní plochy atd.

V případě zastavěných ploch a nádvoří se zdaňuje pouze ta část pozemku, která není zastavěna zdanitelnou stavbou.

Sazba daně u stavebních pozemků, tj. 2 Kč/m2, se dále násobí koeficientem velikosti obce, který se pohybuje od 1,0 do 4,5; rozhodující je počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu. Obec pak může ještě obecně závaznou vyhláškou koeficient upravit.

Poplatník vlastní pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako zahrada o výměře 1 250 m2, který se nachází v katastrálním území Benátky (Královéhradecký kraj), průměrná cena za 1 m2 podle vyhlášky č. 298/2014 Sb. je 16,57 Kč.

Základem daně je cena pozemku, která se zjistí jako součin výměry pozemku a průměrné ceny, tedy 1 250 x 16,57 = 20 713 Kč. Sazba daně činí 0,75 %, daň je tedy 20 713 x 0,0075 = 156 Kč.

Poplatník dále vlastní pozemek evidovaný v katastru jako zastavěná plocha a nádvoří o výměře 3 600 m2, na pozemku stojí stavba o půdorysu 420 m2, která je zdanitelnou stavbou, pozemek se nachází v katastrálním území Benátky (Královéhradecký kraj), průměrná cena je 16,57 Kč/m2.

Sazba daně u zastavěné plochy a nádvoří činí 0,20 Kč/m2, předmětem daně není pozemek zastavěný stavbou v rozsahu půdorysu stavby. Základ daně je proto 3 600 – 420 = 3 180 m2, daň činí 3 180 x 0,20 = 636 Kč.

Podnikatel vlastní pozemek, který představuje asfaltovou plochu a je používán jako odstavná plocha pro parkování vozidel jeho firmy. Pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha a odpovídá vymezení zpevněné plochy pozemku. Výměra tohoto pozemku činí 500 m2, jedná se o podnikatele, který podniká v oblasti stavebnictví.

Základem daně je výměra pozemku v m2, tedy 500, sazba daně je v případě této zpevněné plochy pozemku vzhledem k podnikatelské činnosti 5 Kč/m2. Daň tedy činí 500 x 5 = 2 500 Kč.

Daň ze staveb

Předmět daně

Předmětem daně ze staveb a jednotek je, nachází-li se na území ČR:

a) zdanitelná stavba, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná:

  • budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona,

  • inženýrská stavba uvedená v příloze k tomuto zákonu,

b) zdanitelná jednotka, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí jednotka dokončená nebo užívaná.

Jak vyplývá z výše uvedeného, rozhodující je skutečnost, zda se jedná o stavbu nebo jednotku dokončenou nebo užívanou. V případě dokončených staveb a jednotek je nepodstatné, zda jsou užívány či nikoliv, protože stavební předpisy stanoví, že dokončenou stavbu lze užívat. Pokud je stavba, případně jednotka, užívána na základě povolení stavebního úřadu ještě před dokončením, i v takovém případě bude předmětem daně ze staveb.

Předmětem daně ze staveb tak nebude rozestavěná stavba či jednotka.

Předmětem daně je budova podle katastrálního zákona, tedy nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, a to bez ohledu na skutečnost, zda je či není evidována v katastru nemovitostí; příslušná definice je obsažena v § 2 písm. l) KTZ. Vzhledem k novému vymezení vypadly z předmětu daně některé stavby, jako např. bazény, oplocení atd.

Inženýrské stavby, které jsou předmětem daně, jsou výslovně uvedeny v příloze zákona, jedná se především o věže, stožáry a komíny.

Jednotkou se rozumí jednotka podle nového občanského zákoníku, jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Obdobné platí také pro nebytový prostor a pro soubor bytů nebo nebytových prostor.

K tomu je nutné doplnit, že podle nově doplněného § 12b ZDN ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, pak i spolu s podílem na tomto pozemku. Jedná se zejména o reakci na ustanovení § 3063 NOZ, podle kterého je možné nabývat vlastnictví k jednotce za stanovených okolností i nadále podle zrušeného zákona o vlastnictví bytů.

Výše uvedená úprava se vztahuje i na část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná. Jedná se o reakci na skutečnost, že v některých případech je možné vydat kolaudační souhlas či souhlas s užíváním pouze na část stavby či jednotky, pokud je schopna samostatného užívání. Tím může dojít k tomu, že část stavby či jednotky bude předmětem daně ze staveb a v další části předmět daně dosud nevznikne. Jedná se o ustanovení, které bylo doplněno k 1. 1. 2016.

K uvedené problematice vydala Finanční správa ČR obsáhlé stanovisko, které je k dispozici pod tímto odkazem .

Předmětem daně ze staveb a jednotek nejsou budovy, v nichž jsou zdanitelné jednotky, tedy jednotky dokončené nebo užívané. Je to vcelku logická úprava, která zamezuje tomu, aby stejná nemovitá věc byla předmětem daně dvakrát.

V panelovém domě se nacházejí jednotky, které jsou v osobním vlastnictví, jsou samostatně evidovány v katastru nemovitostí a dům je spravován společenstvím vlastníků jednotek. Předmětem daně jsou jednotky, ale není jím samotný panelový dům, ve kterém se byty nacházejí.

ZDN dále v § 7 odst. 3 řeší také situaci zdanitelných staveb, které nejsou samostatnou nemovitou věcí podle

Nahrávám...
Nahrávám...