dnes je 29.3.2024

Input:

Časové rozlišení

10.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Časové rozlišení

Jaroslava Svobodová

Pojem

Z § 3 odst. 1 ZoÚ vyplývá, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účtují účetní jednotky o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8 ZoÚ), přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Zásada nezávislosti účetních období (tzv. akruální princip)

Ekonomické děje (jevy) se vykazují v období, jehož se věcně týkají, a nikoliv v období, kdy byly vydány nebo přijaty peněžní prostředky. K dodržování této zásady mimo jiné významným způsobem přispívá použití dohadných účtů a účtů časového rozlišení.

V souladu s ustanovením § 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:

  1. náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí,
  2. opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období, které nejsou významné, se v souladu s § 26 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. zachycují na položkách nákladů a výnosů, jichž se týkají,
  3. náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,
  4. náklady a výdaje, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě:
    1. nákladů příštích období,
    2. výdajů příštích období,
  5. výnosy a příjmy, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě:
    1. výnosů příštích období,
    2. příjmů příštích období.

U účetních případů, které se časově rozlišují, musejí být známy tyto skutečnosti:

  1. věcné vymezení,
  2. výše a
  3. období, kterého se týkají.

Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.

§ 19 odst. 7 ZoÚ vyplývá, že informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U vybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

V příloze č. 7 (Směrná účtová osnova) vyhlášky č. 410/2009 Sb. jsou pro časové rozlišení stanoveny níže uvedené syntetické účty:

  • 381 – Náklady příštích období (položka rozvahy B.II.30.),

  • 383 – Výdaje příštích období (položka rozvahy D.III.35.),

  • 384 – Výnosy příštích období (položka rozvahy D.III.36.) a

  • 385 – Příjmy příštích období (položka rozvahy B.II.31.).

Náklady příštích období a příjmy příštích období jsou v rozvaze položkami aktivními, vykazovanými v krátkodobých pohledávkách. Výdaje příštích období a výnosy příštích období jsou v rozvaze položkami pasivními, vykazovanými v krátkodobých závazcích.

Z § 22 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "B.II.30. Náklady příštích období" obsahuje částky výdajů běžného účetního období, které budou nákladem v následujících účetních obdobích. Z ustanovení § 22 odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "B.II.31. Příjmy příštích období" obsahuje částky výnosů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak nebyly dosud vyúčtovány jako pohledávky.

Z ustanovení § 32 odst. 8 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "D.III.35. Výdaje příštích období" obsahuje částky nákladů, které s běžným účetním obdobím souvisejí, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Z ustanovení § 32 odst. 8 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "D.III.36. Výnosy příštích období" obsahuje částky příjmů v běžném účetním období, které patří do výnosů v následujících účetních období.

V příloze č. 7 (Směrná účtová osnova) vyhlášky č. 410/2009 Sb. jsou pro dohadné účty stanoveny níže uvedené syntetické účty:

  • 388 – Dohadné účty aktivní (položka rozvahy B.II.32.),

  • 389 – Dohadné účty pasivní (položka rozvahy D.III.37.),

Z ustanovení § 22 odst. 6 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "B.II.32. Dohadné účty aktivní" obsahuje pohledávky ze soukromoprávních vztahů, na jejichž základě vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní pohledávky, na jejichž základě vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách A.IV.5., B.II.17., B.II.18. a B.II.33. a zároveň o těchto skutečnostech nelze účtovat v knihách podrozvahových účtů.

Z ustanovení § 32 odst. 8 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb. vyplývá, že položka "D.III.37. Dohadné účty pasivní" obsahuje závazky ze soukromoprávních vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní závazky, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná, a proto je nelze vykazovat v položkách D.II.8., D.III.18., D.III.19., D.III.20. a D.III.38. a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.

Níže uvedený přehled vybraných účetních metod je porovnáním skutečností, které jsou nebo nejsou známy u předmětných účetních metod.

Tabulka 1

Účetní metoda  Věcné vymezení  Výše  Období, kterého
se týkají 
Časové rozlišení  známo  známa  známo 
Dohadné účty  známo  není známa  známo 
Rezervy  známo  není známa  není známo 

§

Právní úprava:

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č, 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 593/1992 Sb., rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Český účetní standard č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech v bodě 6.2. vymezuje, že při určení okamžiku uskutečnění účetního případu účetní jednotka

Nahrávám...
Nahrávám...