dnes je 17.10.2019
Input:

Aktuálně ze Sbírky zákonů

13.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1 Aktuálně ze Sbírky zákonů

Mgr. Jan Břeň

Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 66/2019 do částky 93/2019)

Částka 66 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. června 2019

Nařízení vlády č. 157/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky

Tato novela nařízení vlády mj. stanovila nový obsah přílohy č. 1 (Rovnocennost zvláštní části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku – zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku k výkonu správní činnosti se považuje za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení) a přílohy č. 2 (Rovnocennost jiných zkoušek – zkouška podle jiného zákona se považuje za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení).

Účinnost od 1. července 2019

Částka 68 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. června 2019

Vyhláška č. 160/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, ve znění vyhlášky č. 124/2018 Sb.

Tato novela vyhlášky mj. stanovila nový obsah přílohy č. 2 (Mezinárodní smlouvy, právní předpisy, služební předpisy, usnesení vlády, jiné dokumenty a požadavky pro tvorbu zkušebních otázek ke zvláštní části úřednické zkoušky), přílohy č. 3 (Vzor osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky), přílohy č. 4 (Vzor zprávy o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky) a přílohy č. 5 (Vzor protokolu o průběhu úřednické zkoušky).

Účinnost od 1. července 2019 (s výjimkami)

Částka 69 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 27. června 2019

Nález Ústavního soudu ze dne 14. května 2019, sp. zn. Pl. ÚS 45/17, o návrhu skupiny poslanců na zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchování, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů, za účasti Parlamentu a Ministerstva průmyslu a obchodu jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení (publikovaný pod č. 161/2019 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. V podmínkách informační společnosti, v níž běžný jednotlivec využívá služeb elektronické komunikace takřka na každém kroku a dobrovolně přijímá, že se o něm ukládají kvanta dat, bylo by nemoudré tolerovat stav, v němž by poskytovatelé služeb údaji uživatelů disponovali, a státní aparát (v odůvodněných případech) nikoli. Plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů představuje snahu státu „neztratit v době informační společnosti krok” a mít v rukou efektivní nástroje k plnění svých úkolů – zde zejména v oblasti bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Principiálně proto nelze data retention zavrhovat. Z hlediska práva na soukromí není šetrnější varianta, v níž by stát využíval dostupných údajů netransparentním, „pokoutným” způsobem; takový důsledek však bez jasné právní úpravy nelze vyloučit.

II. Princip data retention spočívá v plošném, nevýběrovém sběru významného množství dat o každé uskutečněné elektronické komunikaci, čímž je intenzivně omezeno soukromí jednotlivce, které je mu na ústavní úrovni garantováno čl. 10 odst. 2 Listiny, potažmo i čl. 10 odst. 3 Listiny ve spojení s čl. 13 Listiny. Tak závažné omezení proto jednak musí být prospěšné silnému veřejnému zájmu, a zároveň je nutno je v maximální možné míře minimalizovat, aby mezi ním a naplněním sledovaných cílů existovala spravedlivá rovnováha. Minimalizace zásahu lze dosáhnout omezením využití dat telekomunikačního provozu jen pro nejnutnější okruhy případů, stanovením přísných podmínek, za kterých jsou data jednak uchovávána, jednak zpřístupňována, a vytvořením záruk každému jednotlivci, že v případě využití jeho údajů bude mít k dispozici účinné prostředky obrany proti případnému zneužití. Na provozní a lokalizační údaje je třeba nahlížet jako na cenný zdroj informací o osobním životě dotčené osoby, jehož zneužití může mít v soukromí jednotlivce značné dopady. Údaje o telekomunikačním provozu mohou mít mnohdy větší vypovídající hodnotu než znalost obsahu komunikace a připodobnění k odposlechům je zde proto namístě; provozní a lokalizační údaje zasluhují z hlediska ochrany základních práv podobnou míru regulace.

Částka 71 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 1. července 2019

Zákon č. 163/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela zákona novým způsobem upravila jinou výdělečnou činnost příslušníků bezpečnostních sborů (zejm. nové znění § 48). Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře. Služební funkcionář udělí rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. Zákon o služebním poměru však zároveň stanoví výjimky, kdy se souhlas služebního funkcionáře nevyžaduje. Podle přechodného ustanovení platí, že příslušník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost, pro jejíž výkon se vyžaduje souhlas služebního funkcionáře podle § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá služebního funkcionáře do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti. Novela č. 163/2019 Sb. dále nově zakotvuje např. stabilizační příplatek (§ 122a), jakožto jednu z možných složek služebního příjmu příslušníka, a dále upravuje nový institut tzv. příslušníka ve výslužbě (§ 204), kterým je bývalý příslušník, jenž ke dni skončení služebního poměru splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek.

Účinnost od 1. července 2019

Zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tato novela zákona se týká elektronizace postupů při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a o karanténě (jde o tzv. eNeschopenky), která má nahradit dosavadní postupy při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění, jež jsou založeny na listinné formě v podobě předepsaných tiskopisů.

Účinnost od 1. ledna 2020 (s výjimkami)

Částka 75 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. července 2019

Nález Ústavního soudu ze dne 14. května 2019, sp. zn. Pl. ÚS 21/18, o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové na zrušení části ustanovení čl. II (Přechodná ustanovení) bod 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu a Senátu Parlamentu, jako účastníků řízení, a vlády České republiky a Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., Veřejné ochránkyně práv, jako vedlejších účastníků řízení (publikovaný pod č. 173/2019 Sb.)

Ústavní soud výše uvedený návrh zamítl.

Právní věty nálezu:

I. Napadené ustanovení čl. II (Přechodná ustanovení) bod 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, není v rozporu s ústavním pořádkem a není dán důvod k jeho zrušení.

II. Jedním z cílů nové úpravy bylo odstranit nejvýznamnější nedostatky předchozí právní úpravy, které spočívaly zejména ve zneužívání či obcházení povinností při zápisu vlastníka nebo provozovatele vozidla. Proto bylo záměrem tzv. „polopřevody” odstranit a zajistit, aby v registru vozidel vždy byl zřejmý aktuální vlastník vozidla. Aplikací napadeného ustanovení bylo možné ve stanovené lhůtě do 30. června 2015 jednoduchým administrativním opatřením, bez jakékoliv následné sankce, podat žádost o zápis vlastníka silničního vozidla do registru. Vlastník vozidla, jež tak ve stanovené lhůtě neučinil a tuto možnost nevyužil, způsobil, že jeho vozidlo bylo následně trvale vyřazeno z registru vozidel a považuje se za zaniklé.

III. Oprávnění vlastníků užívat věci podléhá omezením stanoveným předpisy veřejného práva. V posuzovaném případě je to právě veřejný zájem, který v podobě zpřehlednění registru silničních vozidel je jednoznačně zájmem převažujícím.

Částka 77 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. července 2019

Zákon č. 176/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tato novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců”), upravuje institut mimořádného pracovního víza, které je vízem k pobytu nad 90 dnů. Mimořádné pracovní vízum uděluje Ministerstvo vnitra pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě § 31a odst. 2 zákona o pobytu cizinců (žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno uvedené nařízení vlády). Vízum se uděluje na žádost cizince, který hodlá pobývat na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů. Podle § 31a odst. 2 zákona o pobytu cizinců vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit

  • odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizinec na území České republiky zaměstnán,

  • maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu,

  • státní příslušnost cizince, který je oprávněn požádat o toto vízum,

  • do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat,

  • podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území České republiky nesmí být agentura práce, nebo

  • podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území České republiky může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelů do realizace takového programu.

Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území České republiky nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit.

Novela zákona o pobytu cizinců v rámci integrace cizinců upravuje centra na podporu integrace cizinců a adaptačně-integrační kurz. Provozovatel nebo na základě smlouvy uzavřené s Ministerstvem vnitra územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo jiná právnická osoba provozuje v jednotlivých krajích centra na podporu integrace cizinců. Centrum na podporu integrace cizinců poskytuje cizincům služby usnadňující jejich začlenění do společnosti, zejména adaptačně-integrační kurzy, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace, sociální poradenství a právní poradenství. Centrum na podporu integrace cizinců v adaptačně-integračním kurzu seznámí cizince s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území České republiky, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice. Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému